ŠALVĚJ DIVOTVORNÁ


Historie
     Mazatekové z mexické Oaxaky pěstují tento druh šalvěje na políčkách skrytých v hloubi lesa, daleko od lidí. Užívají listy v době, kdy nerostou omamné houby. Rozmnožují je řízky a pěstují na odlehlých místech. Tuto šalvěj označují jako žena - "La Hembra", zatímco pochvatec (Coleus pumilus) je muž - "El Macho". Lidových názvů mezi Mazatéky má šalvěj několik: "Hierba de la Pastora" přeloženo "pastýřovy listy", další názvy jsou v překladu "panenská tráva", "nebeský pastýř" a "Mariina tráva". U nás je známa pod jmény šalvěj aztécká či mexická.
     V současné době převládá domněnka, že tento druh je totožný s halucinogenem "pipilzintzintli", který užívali staří Aztékové.


Popis
     Víceletá bylina dorůstající výšky až 1 metr s lodyhou vzpřímenou a málo větvenou. Vstřícné listy mají vejčitý tvar a pilovité okraje, bývají až 15cm velké. Namodralé 15mm dlouhé květy kvetoucí v prosinci jsou sestaveny v chudých lichopřeslenech dlouhých 40cm. Uvnitř pyskaté koruny mají pouze dvě tyčinky, jen jeden prašník je však plodný. Plodem jsou vejcovité hladké tvrdky.
     


Výskyt
     Jejím domovem je pouze pár čtverečních kilometrů pohoří Sierra Mazateca v Oaxace, kde ji používají Mazatékové při šamanských rituálech. Na šalvěji divotvorné je zajímavé, že je botanicky považována za produkt lidského pěstění. Divoce už zřejmě nikde neroste a o jejích semenech se tvrdí, že jsou neplodná. Může být tudíž rozmnožována pouze vegetativně pomocí řízků. Mazatéčtí šamani si tímto způsobem pěstují své rostliny na vzdálených a ukrytých lokalitách. Avšak na druhou stranu se objevují zprávy (i když ovšem dosud ne plně podložené), že tato šalvěj je schopna plodná semena vytvořit a že je to normální přírodní evolucí vzniklá rostlina. Ale ať už je to pravda nebo ne, mimo mazatéckou kulturní oblast se tato rostlina vyskytuje jen jako exot pěstovaný ve sklenících, který se naštěstí snadno množí řízky.

Způsob použití
     Čerstvé listy se v původním rituálním použití žvýkají, a to tak, aby šťáva zůstala v ústech a vstřebávala se ústní sliznicí dutiny ústní. Udržet rozžvýkanou rostlinu v ústech vyžaduje značné úsilí, protože rostlina nemá zrovna nejlepší chuť (což je však jistě věcí zvyku). Listí by se nemělo polykat, protože účinná látka, kterou je nejspíš diterpén salvinorin A, je pak vylučována bez jakéhokoliv účinku. Při žvýkání nastává účinek po asi 10 minutách a trvá 1-2 hodiny. Doporučené dávky kolísají od pěti párů lístků (tj. deseti lístků) až ke 120 párům (ať už se jedná o lístky šalvěje či houbičky, Mazatékové je vždy počítají a přijímají v párech). Dávka 25 párů (50 lístků) je patrně průměrná, i když na ni člověk potřebuje velký keřík či několik malých, aby rostlinu zcela neoškubal. Protože lístky jsou různě veliké, je asi lepší měřit dávky váhově - 100 g listů by na psychedelický zážitek mělo plně postačit.
     Někdy se rostlina rozdrtí, nechá vyluhovat ve vodě a pak přefiltruje. Mazatékové tradičně tuto rostlinu užívali bez jakýchkoliv problémů dlouhodobě. Indiáni využívali vizí vyvolaných touto šalvěji k tomu, aby mohli předpovídat budoucnost a zjistili, jak mají léčit nemocné.
     Někde, zejména v oblastech kam se šalvěj dostala až v poslední době ("západní svět"), se také kouří suché listy. Při kouření je účinek mnohem silnější, aby však bylo kouření účinné, je nutné kouř zadržet v plicích nejméně na 30 vteřin. Při menších dávkách se účinek projevuje asi jen deset minut, při vykouření 5-6 dýmek se opojný účinek šalvěje začne snižovat po 45 minutách až hodině a je možné prodloužit jej další dávkou ještě asi o hodinu.


Účinky
     V běžně užívaných dávkách je co do účinku téměř nezaměnitelná s jakýmkoliv jiným psychedelikem. Posiluje představivost a zvyšuje vizuální citlivost. V klidném prostředí se objevují i optické halucinace. V rušivějším prostředí se naopak vize nemusí vůbec projevit. Často se dostavují euforické stavy mysli, občas se vynořují obrazy z dávné minulosti (které už člověk málem zapomněl). Typickým stavem je prožívání disociace vlastního ega, cestování v čase a mezi různými realitami. Ve velmi malých množstvích při kouření je její účinek srovnatelný s konopím (fascinace všedními věcmi viděnými "jinak") a to zejména po odeznění hlavního účinku.

Chemie
     Hlavní účinnou látkou je diterpén salvinorin A (vzorec vlevo), méně (možná ale vůbec) se na účinku podílí salvinorin B (vzorec vpravo). Účinné množství salvinorinu A se pohybuje okolo 0,065 mg, přičemž jeden gram listů obsahuje asi 0,013 mg savinorinu A.