MOCHOMŮRKY


MUCHOMŮRKA ČERVENÁ (Amanita Muscaria)

     Klasická záležitost z ruských pohádek. Červený klobouk s bílými puntíky. Klobouk 10-20 cm v průměru. V mládí je polokulovitý, později ploše bochníkovitý a nakonec až rozprostřený s pokožkou ohnivě až oranžově červenou, vzácně oranžově žlutou, zavlhka slizkou, zasucha lesklou. Na klobouku bývají bílé až žluté puntíky. Někdy jsou uspořádány v soustředných kruzích. Mohou být i smyty deštěm. Lupeny bílé, husté, vysoké. Třeň je až 20 cm vysoký a 1.5 - 2.5 cm tlustý. V mládí je plný později až dutý. Dole je rozšířen v kulovitou hlízu. Na třeni bývá bílý prstenec. Dužnina je bílá pod kůží klobouku nažloutlá. Roste od druhé poloviny srpna až do listopadu v jehličnatých i listnatých lesích od nížin až vysoko do hor. Roste v symbióze s borovicemi, jedlemi a břízami. JE JEDOVATÁ.

     Užívání muchomůrek ke změně vědomí sahá až do dob před našim letopočtem. Nejznámějšími uživatli byli obyvatelé sibiřských oblastí. Muchomůrka měla významné místo v jejich mytologii. Za jeden hřib se někdy platilo i jedním sobem. Halucinogení látky se dostávají do moči konzumenta. Je známo užívaní moči jak lidí tak i sobů, kteří tuto houbu vyhledávají a konzumují ji až do uplného omámení. Moč lze "recyklovat" asi čtyřikrát. Severští válečníci byli známi svým stavem bojové zuřivosti zvaným berserk. Existují doměnky, že si jej navozovali právě konzumací muchomůrek.

     Učinnými látkami jsou kyselina ibotenová a muscimol. Kyselina má asi pětkrát nižší účinnost, než muscimol. Během sušení se dekarboxylací přemění na muscimol. Houby je tedy dobré sušit. Největší obsah účinných látek je v kůži klobouku a v nažloutlém mase těsně pod kloboukem. Sbírají se pouze klobouky. Látky o které jde jsou rozpustné ve vodě, takže lze ze sušených hub vyrobit například čaj. Se sušenými muchomůrkami lze nakládat jako s jakoukoliv jinou houbou. Dávat do polévek, na pizzu, apod. Pozor ovšem na dávkování. Houba není smrtelně jedovatá, ale větší dávky jsou každopádně branou k pobytu v nemocnici.

     Muchomůrka obsahuje množství různých látek, které mají společný účinek. Nepodařilo se objevit jedinou látku, která by měla stejné účinky jako celá muchomůrka. První látkou byl muscarin, jenomže jeho koncentrace v houbě je asi 0.0003% což je neúčinná dávka. Dalšími látkami izolovanými z houby byly muscaridin, bufotenin. Bufotenin je psychotropní látka obsažená v ropuším jedu. Později se ukázalo, že šlo zřejmě o omyl a muchomůrky tedy bufotenin neobsahují.

     Rozhodnete-li se užít muchomůrku, přečtěte si v atlase její popis, podívejte se s čím si jí můžete splést. (růžovka, šedivka, panterová, císařka). Nasbírejte jich co nejvíce. Usušte je. Je možno sušit i v troubě při teplotě 80-90 stupňů Celsia. Houby se budou potit. Tekutinu zachytávejte a houby jí polévejte. Každá houba může mít jiný obsah učinných látek, což ztěžuje dávkování. Vezměte proto všechny houby a rozemelte je. Vzniklý prášek důkladně smíchejte a promíchejte. Vznikne tak vlastně průměrná směs, která má jednotný obsah účinných látek. Začněte s 5g, dávku můžete později opatrně zvyšovat. Mleté houby můžete jíst přímo, nebo třeba hodinu slabě vařit ve vodě (voda by měla mít těsně pod 100 stupňů). Vzniklý vývar pak pít.

     Účinky se projeví během asi dvou hodin. Mohou trvat až šest. Často se projevuje nevolnost, může být velmi silná až ke zvracení. Tuto nevolnost perfektně potlačuje marihuana. Stačí jediné šluknutí a nevolnost je pryč. Dalšími příznaky je zvýšené slinění, závratě... Psychické účinky jsou euforie, pocit síly. Uživatelé často předvádějí silácké kousky. Špatný odhad perspektivy. Malinkatá větvička se místo překročení s velkým úsilím přeskakuje. Osoby často tančí a zpívají :-). Při větších dávkách ztráta kontaktu s fyzickým tělem, výlety do jiných dimenzí atd...