LSD


  


C11H15NO2 - Dietylamid kyseliny lysergové

Obecně
     LSD je psychotropní látka objevená v roce 1938 chemikem Albertem Hofmannem. Syntetizuje se z alkaloidů obsažených v námelu, parazitické houbě žijící na obilí. V 50. letech se používalo LSD v psychiatrii. Pro tyto účely jej vyráběla firma Sandoz, jejímž byl Hofmann zaměstnancem, pod jménem Delysid. V 60. letech se rozmohlo jeho zneužívání a výroba byla zastavena. Ještě osm let poté jej pro celý svět produkovala naše Spofa.

Účinky
     LSD ruší filtry v našem mozku. Pod vlivem LSD nedochází k filtraci vjemů, vnímáte vše a naplno. Zpočátku se objevuje zvýšená smavost. Chechtáte se čemukoliv, ta odezní a nastupuje maximum. Přichází zvýšená schopnost vizualizace, myšlení v obrazech, obrovský požitek z hudby, radost z dotýkání se vlastního těla. Vnímání stavů uvolnění a napětí ve svalech. Při zavřených očích se objevují složité vzory. Při vyšších dávkách se objevují reálné halucinace. Můžete nahmatat neexistující předměty. Při hodně vysokých dávkách dochází k úplné ztrátě kontaktu s realitou, zhroucení vnímání světa, přerušení kontaktu se svým já. LSD je droga mystických zážitků. Zprostředkuje kontakt s největšími hlubinami vašeho nitra. Pochopíte jak myslí mentálně postižení. Nejste schopni vytvářet souvislé myšlenky, žijete přítomností, bez minulosti a budoucnosti. Objevuje se škubání svalů. Najednou z ničeho nic, vám třeba cukne ruka. lokti. Během tripu trvá nechuť k jídlu. Silným zážitkem je hraní počítačových her, nebo cokoliv audiovizuálního, třeba návštěva kina.



Působení
     LSD zasahuje do oblasti serotoninových i dopaminových receptorů; v podstatě je serotoninový antagonista. LSD ovlivňuje 5-hydroxytryptamin (Serotonin), inhibitorní transmitter. Když je jeho aktivita snížena, následující neuron v řetězci se stává aktivnější. Serotoninové receptory mají patrně vliv na řízení vnímání, spánku, pozornosti a nálady, takže aktivity LSD a jiných halucinogenů je možné vysvětlit jako odstraňování zábran v těchto systémech. U LSD byla zjištěna možnost kombinace s dalšími indolovými alkaloidy (psilocybinem, DMT) a meskalinem, ale ne s hašišem. Bohužel nelze plánovat průběh intoxikace, který v kombinaci s DOB může být katastrofický. LSD-25 je vůbec nejúčinnější halucinogen - k vyvolání účinku stačí spolknout 20-50 mikrogmamů, obvyklá dávka je 100 gama, v 60. letech se však běžně bralo 350 - 500 gama (tzv. psychedelická dávka). Původní popis Sandozu radí 0.5 až 2 gama/kg; začít s 25 gama a postupně po týdnu zvyšovat do dosažení optimální dávky 50 - 200 gama. V některých případech (chronický alkoholismus) je třeba až 4 gama/kg. Podává se většínou orálně (bílý prášek - tablety nebo napuštěný papírek), tj. cucá se nebo polyká. Účinky se projeví obvykle za 20 minut až hodinu, při píchnutí do žíly po několika sekundách. Dojde ke zrychlení, pak ke zpomalení tepu, zvyšuje se teplota, rozšíří se zorničky, objeví se poruchy motoriky a nepříjemné pocity. Po 2 hod. zůstává v těle 1-10% nezměněné látky. Psychotropní efekty se projevují po 30 až 90 minutách (po nitrožilní aplikaci dříve), a trvají 5 až 12 hodin. V té době je většina látky nedetekovatelná nebo vázaná na játra - působí zřejmě její metabolity. V takovémto stavu splývají smyslové vjemy, barvy jsou jasné, mění se chápání času, je narušeno tělesné schéma, norma se střídá s abnormálními prožitky. Mohou vzniknout komplikace: křeče, aj. Psychotické reakce (paranoidní bludy, halucinace, strach) vznikají i u dříve zdravých lidí (i následkem jediné dávky) - LSD je sama nezpůsobuje, může však spustit skrytou psychózu; nelze předem stanovit, kdo k ní má dispozice. Tyto stavy bývají často způsobeny nevhodnou aplikací (nepřátelské prostředí - např. ten, kdo LSD používá při strachu z policie, se stává snadnou obětí extrémního stihomamu). Zřídka dochází k sebevraždám, při nekontrolovaném užítí v poměru 1:1000. Sidney Cohen zkoumal LSD na 5000 lidech, kteří si celkem 25000x vzali LSD. Dospěl k 1.8 psychóz, 1.2 pokusů o sebevraždu a 0.4 úspěšných sebevražd na 1000 dávek a k závěru: "LSD je úžasně bezpečná droga." Na LSD rychle vzniká tolerance (do 3 dnů), tj. další dávky brané rychle po sobě už tolik neůčinkují. Tolerance klesá stejně rychle.

Dávkování
     Papírek asi 5x5 mm je napuštěn LSD. Na papírku je max. 100 mikrogramů. LSD je nejúčinější známá droga. Účinkuje ve velmi malých množstvích. Stačí i 20-50 mikrogramů. Psychedelická dávka, při které se objevují halucinace začíná na 350 mikrogramech (4 tripy). Velmi silné zážitky jsou popsány při kombinaci třeba i 10 tripů. Za bežných okolností se nelze předávkovat. Je popsán případ, kdy si společnost omylem šňupla místo kokainu LSD. Každý požil asi 1000 násobek běžné dávky. Nikdo nedoznal fyzické újmy, ovšem je otázkou co takováto výprava po hvězdách udělala s jejich psychikou. Každý si vzal LSD za cca čtvrt miliónu, což se vám asi nikdy nepodaří.

 


Aplikace
     Snězením tripu (papírku). Je možná i nitrožilní aplikace, ale nevyužívá se.

Míchání
     Běžně s marihuanou.

Vzhled
     Papírek 5x5 mm napuštěný LSD. Často s nějakou kresbou, podle které se pak daný druh jmenuje (Bárt, Sluníčko, Superman, Bubliny). Tyto kresby se nazývají blotter art.

Návyk
     LSD je jediná droga, u které bylo prokázáno, že má nulový potenciál fyzického i psychického návyku. Psychická závislost však trvá i týdny (nebo naopak může vzniknout averze vůči droze). Je takto někdy používáno lidmi zneužívajícími více látek jako nástroj útěků, eskapismu. Byly zjištěny indukované chronické psychotické stavy, podobné schizofrenii.

Tolerance
     Vyvíjí se velmi rychle, stejně rychle se ztrácí. Rozumná periodicita braní je jednou měsíčně.

Chemie
Molekula LSD je citlivá na světlo a teplo. Rychle se rozkládá. LSD lze získat synteticky, ale je to příliš nákladné. Nejlépe se vyrábí z indolovaných alkaloidů námelu. Někteří studenti vysokých škol chemických si ji dovedli vyrobit dokonce i v poměrně dobré kvalitě, avšak syntéza je obecně velmi náročná. Samotná L-lysergová kyselina psychotropní účinky nemá. LSD je dietylamid tartarát lysergové kyseliny, 9,10-Didehydo-N,N-dietyl-6-metylergolin-8B-Carboxamid, psychoaktivní je pouze d- stereoizomer. Při přidání atomu bromu (3-brom-N-amid) také psychotropní není (podání této látky před LSD může její účinky rušit). Dnes se LSD získává z ilegálních laboratoří, někdy s příměsemi jiných psychotropních látek, takže ji nejde přesně dávkovat, často ale velmi kvalitní. Cena je na ulici 200 Kč za "tripa" (100 mikrogramů). Amidy kyseliny lysergové byly zjištěny i v přírodě - v semenech některých lianovitých rostlin Jižní ameriky, používaných jako dysleptika. Jsou to Ipomoea Violacea (Povíjnice fialková) a Rivea Corymbosa. Obsahují d- amid kyseliny lysergové (Ergin LA-111, Isoergin), Ipomoea 0.06%, Rivea 5x méně. Též semena Ipomoea purpurea mohou sloužit jako náhražka LSD (1 semeno odpovídá asi 1 mikrogramu LSD). Průběh intoxikace těmito semeny je daleko nepříjemnější.


Skladování
     Další problém - jak tripy skladovat, aby se LSD na nich obsažené co nejméně znehodnotilo. Nejdůležitější faktory ovlivňující nežádoucí chemické reakce s okolím, které LSD poškozují, jsou VLHKOST (usnadňuje a urychluje průběh nežádoucích reakcí), KYSLÍK, SVĚTLO (zejména sluneční a ultrafialové) a TEPLOTA. Rychlost nežádoucích reakcí závisí exponencionálně na teplotě. Nejlepší způsob, jak tripy skladovat, je obalit je papírem, pak staniolem (z obalu čokolády třeba), pak opět papirem a celé to vložit do vzduchotěsných igelitových pytlíků. Čím více pytlíků, tím lépe. Vhodné jsou malé igelitové pytlíky se zavírací "čárkou" - dodávají se v nich třeba šroubky k počítači. Celé vzniklé monstrum je vhodné umístit do tmy, aby se úplně zamezilo přístupu světla. Nevyndavejte tripy zbytečně, počkejte až si je budete chtít dát, s tímto souvisí také to, že není dobré jich balit moc dohromady - pokud je všechny nespotřebujete, budou zbylé poškozeny výměnou vzduchu v pytlíku. Dávat tripy do ledničky je diskutabilní, protože vlhkost, která pronikne i skrz igelitové pytlíky, může LSD znehodnotit víc než pokojová teplota. Já osobně to nedoporučuji ;-) Peněženka také není nejvhodnější místo - hlavně kvůli pocení v těsných kapsách a neustálé manipulaci s ní. Pozor na kondenzaci vlhkosti a vlhký vzduch.

Výroba
     Vstupní surovinou jsou například některé léky proti migréně, obsahující ergotamin. Lze vyrábět i přímo z námele. Námel je možno pěstovat uměle v petriho miskách. Řada meziproduktů je citlivých na světlo, takže výroba probíhá za stejného osvětlení, jako je ve fotokomoře (zelené světlo).

Aktivita LSD v mozku
     Více o tom, jak LSD působí na mozek z hlediska neurofarmakologie, již brzy napíšu. Nyní jen stručně - většina jeho aktivit se dá vysvětlit působením na serotoninové receptory (5HT receptory), kterí zajištíjí potlačování (inhibici) signálů přenášených mezi neurony a ovlivňují smyslovou filtraci a ostatní funkce mozku. LSD má vliv i na receptory dopaminu, histaminu, adrenalinu a noradrenalinu. Ohledně jeho působení na serotoninové receptory existují čtyři teorie, nejpravděpodobnější jsou následující dvě. První teorie říká, že LSD je antagonista inhibitorních receptorů 5HT-2, které jsou aktivovány neurotransmitterem (chemickou látkou) zvaným serotonin. LSD zablokuje tyto receptory tak, že serotonin je již nemůže aktivovat a tudíž receptor nepřijme signál a nemůže pomocí vnitřních second messenger systémů inhibitovat energetický potenciál neuronu, což vede k tomu, že neuron odešle silnější (méně potlačený než normálně) signál dalšímu neuronu v řadě. Druhá teorie říká, že LSD je částečný agonista receptorů 5HT-2, a pokud se v okolí receptoru nachází dostatek serotoninu, tak LSD receptor zablokuje tak jako v první teorii, ale pokud je v okolí serotoninu málo, tak LSD nahradí serotonin a aktivuje receptor místo něho - což vede buďto k tomu, že signál odeslaný dalšímu neuronu je buďto silnější než normálně, nebo slabší než normálně.



Srovnání LSD a lysohlávek
     Nicméně uvědomuji si, že houbičky jsou v Čechách dostupnější a konzumované častěji než LSD - ať již z důvodů oné lepší dostupnosti, nebo díky jakémusi "přírodnímu, nechemickému" povědomí, které je s jejich užíváním spojeno. Kouzelné houbičky dostupné u nás je možné rozdělit na dvě skupiny podle aktivní látky (drogy), kterou obsahují - na lysohlávky působící díky psilocybinu a psilocinu a na mochomůrku červenou(!!!!), jejíž aktivními látkami jsou kyselina ibutenová, muscimol a muscazon. Lysohlávky mají efekt úplně jiný než mochomůrka červená, jsou "psychedeličtější", bezpečnější a méně toxické, zážitky pod jejich vlivem jsou velmi podobné tripům na LSD. Nadále se budu zabývat pouze lysohlávkami, jelikož konzumace mochomůrky není u nás příliš rozšířená a ja s ní nemám osobní zkušenost. Zásadním rozdílem lysohlávek oproti LSD je účinnost jejích aktivních látek - jsou vzhledem k jejich množství několiksetkrát méně účinné než LSD - z čehož vyplívá, že narozdíl od něj mají přímý vliv na fyzický stav organismu a jsou mírně toxické. Chuť a zápach těchto velmi malých houbiček připadají většině lidí odporné, je dobré je nejdříve rozkrájet na malé kousíčky/rozemlít a pak zapít kyselým nápojem, například pomerančovým džusem. Je dost možné, že vám bude velmi nevolno a bude se vám chtít zvracet - DON`T PANIC - neznamená to, že jste se otrávili, je to poměrně běžná reakce. Ačkoliv i houbičkami je velmi obtížné se předávkovat tak, aby to bylo nějak kritické, tak přesto je dobré věnovat dávkování větší pozornost, vzhledem k intezitě zážitku, které chcete dosáhnout. Ohledně dávkování je NUTNÉ dobře si projít materiály na stránkách, na které odkazuji níže, a vzít na vědomí, že množství aktivní látky je v množství sušených hub mnohonásobně vyšší, než ve stejně vážících houbách čerstvých, a tudíž plných vody. Síla houbiček se také liší jak podle jejich druhu, tak v závislosti na podmínkách růstu jednotlivých hub. Je dobré vzít si velmi velmi malou dávku a postupně ji stupňovat, abyste dokázali přibližně odhadnout množství, které vám bude vyhovovat svým působením. Zážitek na houbičkách je často označován jako více mystický, více "přírodní", "jemnější" a veselejší než na LSD, a častěji se také vyskytují velmi zajímavé případy telepatie nebo komunikace s jakousi entitou nezávislou na vašem vědomí.

10 bodů o nebezpečnosti LSD
1. LSD NENÍ TVRDÁ DROGA

2. LSD NEPOŠKOZUJE ORGANISMUS ANI MOZEK o nic více než jakákoliv jiná nepřirozená látka - s vyjímkou nebezpečí poškození plodu při užívání v průběhu těhotenství. Vzhledem k mikrogramovému dávkování není toxické a nemá ani při dlouhodobém intenzivním užívání přímý vliv na fyzický stav organismu. Vypalování sítnice ani poškození chromozómů nebylo nikdy prokázáno.

3. Bylo vědecky prokázáno, že na LSD NEVZNIKÁ FYZICKÁ ZÁVISLOST. Jinými slovy - nehrozí žádné "absťáky".

4. LSD JE BEZPEČNĚJŠÍ NEŽ ALKOHOL A NIKOTIN (uvažováno při dlouhodobém užívání) Procento uživatelů LSD, kteří zemřeli v souvislosti s hloupostí, kterou pod vlivem LSD udělali, je menší než procento kuřáků, kteří zemřeli na rakovinu a je menší než procento uživatelů alkoholu, kteří zemřeli v souvislosti s alkoholem.

5. NA POŽITÍ LSD NIKDO NIKDY NEZEMŘEL- Jistě, lidé zemřeli kvůli hloupostem, které pod vlivem LSD udělali. Ale tvrdit, že zato může LSD, je totéž jako kdybyste z nehody obviňovali auto. Pod vlivem LSD došlo k sebevraždám a dokonce i k vraždám, ale jejich pravděpodobnost je opravdu malá a nemůže za ně LSD, ale chování konkrétních lidí.

6. Ani při dlouhodobém a pravidelném užívání LSD NENÍ NUTNÉ ZVYŠOVAT DÁVKU pro dosahování stejně silných účinků. Toto je možné zaručit pouze za přepokladu, že LSD nebudete užívat častěji než jednou týdně. Tolerance (ie. čím dál tím menší účinek stejně velké dávky při opakovaném užívání) na LSD vzniká velmi rychle, avšak během tří až pěti dnů úplně zmizí.

7. LSD se podává ústy, NEHROZÍ PŘENOS VIRU HIV z injekčních střikaček.

8. U LSD NEHROZÍ SMRTELNÉ PŘEDÁVKOVÁNÍ ANI PŘEDÁVKOVÁNÍ TRVALE POŠKOZUJÍCÍ ORGANISMUS - nebezpečná dávka je minimálně stokrát vyšší než dávka účinná.

9. PSYCHICKÁ ZÁVISLOST NA LSD MUZE VZNIKNOUT - vznik velmi slabé psychické závislosti je možný. Jenom vy sami ale můžete posoudit, zda vám psychická závislost na látce, která nepoškozuje organismus a kterou můžete užívat libovolně dlouho a tak často jak chcete, vadí. A je to vaše volba - nikdo nemá právo učinit toto rozhodnutí za vás. Tato závislost vzniká i u jiných zcela běžných věcí (alkohol, nikotin, televize, hazardní hry, internet) a dokonce bych řekl, že je to přirozená životní potřeba (závislost na někom blízkém, na nějakém životním cíli ....). Psychická závislost u LSD neznamená, že se zblázníte, pokud ho nebudete mít - znamená to pouze, že se vám látka zalíbí a budete v pokušení si ji znovu vzít. Další možné důsledky psychické závislosti jsou ztráta zájmu o obyčejnou, nudnou realitu a přesunutí většiny vašich aktivit do oblasti zkoumání změn psychiky a vnímání reality. Velice záleží na definici termínu "psychická závislost" - je touha po něčem, co vás v životě uspokojuje a přináší vám radost, "závislost" ? Vždyť celý váš život se snažíte žít tak, aby vás to uspokojovalo, jste "závislí" na radosti a hezkých pocitech - tak proč se zoufale snažit "nebýt závislý" na něčem, co vás obohacuje a toto uspokojení vám přináší ?? Jenom proto, že se jedná o chemickou látku ??!

10. FLASHBACK NENÍ NEBEZPEČNÝ : Zmedializovaný termín "flashback" znamená něco jiného, než jak je na přednáškách prezentovaný. Pokud zažijete něco, co pro vás hodně znamená, může se vám dojem z tohoto zážitku vrátit. U psychedelik je to stejné, jejich vliv na myšlení je tak silný zážitek, že se k němu váš mozek na chvilku vrátí. Takovéto "návraty" jsou v životě běžné a objevují se po silném zážitku (např. autonehoda) i bez užívání jakýchkoliv drog. Příčiny a mechanismy flashbacků nejsou zatím zcela jasné. V drtivé většině případů se jedná o několika sekundový návrat určité nálady, kdy vám například připadne zajímavá věc, které byste si normálně ani nevšimli. Na několik sekund se vám mohou vrátit i drobné halucinace (drobná změna barev, nějaký zvuk, rozvlnění rovné čáry), což sice může být nepříjemné, ale většinou je to spíše příjemné a zajímavé. Většina lidi se snaží flashbacky vyvolat a vítá je, je to příjemné osvěžení uprostřed nudného dne. V žádném případě to však není nebezpečné, nejde o ztrátu kontroly ani o výrazné narušení vnímání reality. NIKDY to není něco tak intenzivního, jakože byste třeba neviděli auto a nechali se přejet. Flashback se nevyskytuje ani zdaleka tak často, jak je uváděno. Více než polovina uživatelů LSD nikdy flashback nezažije, nebo si ho neuvědomí. Flashbacky jsou často vyvolávány kouřením marihuany.