KOKAIN


  


C17H21NO4 - benzoylekgoninmetylester

Obecně
     Jde o přírodní drogu, alkaloid obsažený v listech keře Erythroxylum coca. Chemicky čistý kokain byl poprvé izolován v roce 1860 v Německu, byly popsány jeho farmakologické účinky a začal být používán v medicíně jako prostředek pro místní umrtvení. Pro jeho výrazný stimulační psychotropní efekt se stal kokain velice populární v období 1. světové války téměř po celém světě. V této době byl kokain zkoušen jako prostředek pro léčbu opiátových (hlavně morfinových) závislostí, což vedlo u mnoha pacientů k tzv. zkřížené závislosti na obou drogách.

Účinky
     Anestetický účinek. Tlumí bolest, únavu, vnímání chladu, hlad. Zužuje periferní cévy. Zvýšená aktivita, zvýšené vědomí vlastních schopností. Pocit chladu v obličeji, svědění kůže. Zvyšení tlaku, tepové a dechové frekvence, rozšířené zorničky. Při větších dávkách - úzkost, vztahovačnost. Po odeznění dávky deprese, ospalost, ale zároveň nemožnost usnout. Stupňuje pohlavní pud. Kokain silně povzbuzuje nervový systém, podobně jako amfetaminy (někdy nazývané kokainem chudých). Uživatel se cítí skvěle - připadá si silný, pozorný, je přesvědčený, že je nejlepší na světě. Psychotropní efekt je poměrně krátký, 20-30 minut. Takže u skutečných závislostí, kde jednotlivé dávky jsou opakovány i desekrát až dvacekrát denně (potlačení únavy a deprese), dochází ke spotřebě i dvou a více gramů kokainu za den.

Působení
      Hlavní význam kokainu byl ve využití anestetického účinku, přičemž byly zároveň staženy periferní cévy. To bylo žádáno v nosním, ušním a krčním lékařství a v oftalmologii. Dnes je nahrazován účinnými syntetickými látkami. Účinky kokainu jsou různé po požití prášku, šňupání či kouření. Většinou je důsledkem psychomotorická stimulace, účinek je sympatomimetický. Zvyšuje se tlak, urychluje tep a dechová frekvence, zorničky se rozšiřují. Účinek je podle způsobu aplikace pozorovatelný za několik sekund až minut, trvá asi půl hodiny. Někteří tvrdí, že se to projeví až po několika aplikacích. K odeznění akutní intoxikace dojde za jednu až dvě hodiny, kdy již převládá deprese, pocit tělesné sešlosti, ospalost a nemožnost usnout. To zase vede k nutnosti drogu aplikovat a záležitost se tak může protáhnout na několikadenní tah. V intoxikaci může dojít k epileptickým křečím. Po aplikaci a odeznění příjemné reakce může trvat těžká kocovina. Často se objevuje bušení srdce, nespavost, ztráta REM spánku (snění). Kokain zasahuje do neurotransmiterů, pravděpodobně brzdí zpětné vstřebávání noradrenalinu a zvýšeně uvolňuje dopamin. V synapsích klesá obsah serotoninu (blokuje se přeměna tryptofanu v serotonin). Komplikace je v tom, že kokain bývá někdy používán k potlačení nepříjemných příznaků lidmi, kteří berou heroin a amfetamin. Někdy se prodávají kombinace kokainu s amfetaminem, jindy s LSD. K úmrtím dochází při kombinacích s morfinem nebo s barbituráty.

Doba působení
     Účinek se projevuje za několid sekund až minut (podle způsobu aplikace). Trvá asi půl hodiny. Na poprvé to většinou nefunguje.

Aplikace
     Nejčastěji šňupání, injekční aplikace, kouření, vtírání do dásní

Míchání
     Občas bývá v kombinaci s amfetaminy, nebo LSD. S morfinem, nebo barbituráty je životu nebezpečný.

Vzhled
     Bílý prášek.

Návyk
     Kokainismus je podobný morfinismu. Je možno brát velmi dlouho. Pokročilí konzumenti se dostávají do stavu, kdy stavy kocoviny po odeznění účinků, řeší zase další dávkou.

Nebezpečí
     Náchylnost na infekční onemocnění. Poškození psychiky.

Chemie
     Vlastní kokain (benzoylekgoninmetylester) se získává jako čistá látka několika etapami laboratorního zpracování. Syntetická výroba je totiž drahá a zcela nevýhodná. Vlastní báze kokainu se nazývá crack, klasický je v podobě jeho solí. Obě látky jsou nelegální, řazené mezi tvrdé drogy.