Z čeho hulit

Obyčejný joint
     Joint. Brko. Klacek. Špek. Blant. O co jde, ví dnes děti na středních i základních školách. Dokonce znají i názvy jiných vecí. Popíšeme si ale výrobu této zajímavé věcičky, jakou dozajista je. Sejde-li se více lidí s jediným úmyslem - odlepit se od země - stává se výroba jointu div ne zlatým hřebem večera. Lidé jsou seskupení kolem toho, kdo má nádobíčko v ruce a zbožně sledují, jak se joint vyrábí.

     Výroba je jednoduchá, stačí papírek, do kterého se zabalí stuff, něco, z čeho se vyrobí filtr, obvykle vizitka, obal od cigaret, filtr z cigarety nebo část krabičky, ve které byly papírky. Dále ješte nějakého šikovného chlapíka, kdo to ubalí a něco, co se ubalí.

Výroba filtru
     Filtr u jointa neslouží jako u cigaret k filtrování kouře, ale má spíš funkci chladiče a něčeho, za co se joint drží. Filtr se dá vyrobit z jakéhokoliv tvrdšího papíru, který se po srolování sám od sebe nevrátí do puvodní polohy. Má tvar obdélníku, jehož délka i šířka je libovolná, délka závisí na druhu kuřáků (čím vetší kuřák, tím kratší potřebuje filtr), šířka závisí na velikosti jointu, který má být vyroben a vyhulen. Speciální filtry jsou k dostání i ve vybraných hospodách a trafikách pod názvem Phill-try. To je bloček papírků s perforací, aby se dobře odtrhávaly (podobně jako hajzlpapír) a na každém kousku je nakreslen konopný list. Takové filtry určitě pozvednou i estetickou podobu jointu. Připravený papírek pro filtr potom srolujeme do úzké trubičky. Znalci před tím doporučují protáhnout papírek mezi zuby, bude se potom lépe rolovat.

Příprava papírku
     Velikost papírku závisí na množství stuffu, který hodláme k výrobě jointu použít. Můžeme použít malé papírky, tzv. šedesátky, nebo velké, tzv. stovky. Oba druhy jsou k dostání v trafikách pod názvem Cigaretové papírky. V případě, že nám to nestačí, můžeme papírky kombinovat lepením k sobě, ať už do tvaru písmene T, L nebo II. Pro dosažení nejlepší estetické i chuťové kvality je nejlepší tvar lichoběžníku.

Skládání dílů
     Nyní už tedy máme připraven filtr, máme i papírek, do kterého budeme balit, snad máme i nějaký ten stuff. Vezmeme filtr a položíme ho na pravý nebo levý okraj papírku, podle toho, jsme-li leváci nebo praváci. Papírek máme položen tak, aby byl olíznutelnou stranou nahoru a dále od nás. Vedle filtru nyní nasypeme materiál, ze kterého má joint být sestaven. Pro lepší chuť je dobré stuff smíchat s tabákem z cigarety nebo s obyčejným tabákem, který je k dostání v trafice pod názvy Samson, Drum a jiné, obecně tabák. Stuff smíchaný s tabákem také lépe hoří. Není dobré používat silný tabák, pak se ztrácí chuť stuffu, o který jde. Je třeba používat tabák co nejslabší. Jsme-li zručnejší, držíme polotovar v jedné ruce tak, že palcem a ukazováčkem jedné ruky držíme filtr s papírkem a zbylými prsty papírek podpíráme a druhou rukou sypeme obsah na papírek, nejsme-li dost zruční, můžeme mít papírek položen na stole nebo něčem jiném.

Rolování
     Nyní tedy už máme na papírku filtr i stuff, zbývá tedy jointa ubalit. Uchopíme polotovar do obou rukou a trochu palcemi uvalíme. Papírek potom zarolujeme, olízneme část k tomu určenou a přilepíme na zbytek. Pozor, není dobré okamžitě joint uzavřít, konec, který leží proti filtru, necháme otevřený, abychom mohli eventuelně trochu stuffu dosypat nebo abychom mohli vnitřek upěchovat (třeba propiskou nebo cigaretou). Aby byl joint co nejúčinnejší, je dobré, pokud je papírek kolem stuffu omotán pouze jednou, pak se spaluje a vdechuje méně papíru a více stuffu.

Uzavření
     Joint je nyní skoro hotov. Držíme ho v ruce ve vertikální (svislé) poloze, filtrem dolu. Ješte zbývá uzavřít vršek. Tam papírek trochu zmačkáme a zakroutíme. Jointem je dobré také trochu zatřepat ze strany na stranu, tím se obsah dostane blíže k filtru, kde nezůstane mezera negativně ovlivňující hoření a estetickou podobu jointa. Máme-li po ruce oheň, může začít akce. Často lidé provolávají slávu baliteli a je-li opravdu schopný, vyhazují ho nad hlavy. Poté už se na nic nečeká a začíná se hulit.

Upálení konce
     Každý joint by měl mít po ubalení mírně trychtýřovitý tvar, to už ale záleží na zkušenostech a zručnosti balitele. Zakroucený konec jointu (na nákresu úplně vpravo) je třeba před samotnou aplikací upálit. Opět z toho důvodu, abychom nevdechovali přílišné množství takového svinstva, jakým je spálený papír. Upalování jointu bývá spjato s jeho rozdýcháním, takže se jedná z rituálního hlediska o opravdu důležitou věc, které by se měl zhostit někdo zkušený, nejčastěji balitel nebo majitel stuffu. Je-li naplánováno více kousků a všichni jsou na rozdýchání dost zkušení, mohou se všichni postupně vystřídat.




SKLENĚNKY



 

BONGY



VODNÍ DÝMKY



Udělej si sám


     Máte hulení, ale není z čeho si ho dát. To je problém. Zde naleznete pár rychlých a dobrých metod, jak hulit s minimem věcí. Ty věci má většinou každý skoro vždy u sebe. Můžeme potvrdit, že to funguje bez problémů.

BONGO
  • Jedna PET láhev
  • Alobal z čokolády
  • Gumička (není nutná)
  • Zapalovač či nůž

  • Návod
         Na začátek vezmem prázdnou PET láhev a zahodíme víčko. Pak zapalovačem, či nožem uděláme dole v boku díru akorád na ústa. Vezmeme alobal a přeložíme napůl. Pak ho nandáme na prst a vytvarujeme do podoby "kotle". Tento kotel opatrně nasuneme do hrdla láhve. Zbytkem alobalu omotáme hrdlo. Pro větší pevnost alobalu na místě ho můžeme omotat gumičkou. Teď už jen zbývá opatrně něčím udělat pár dírek do spodní části kotle.
         Tak a teď už následuje ta příjemnější věc. Naládovat kotel hulením a začít tahat.

    VODNÍ DÝMKA
  • Jedna láhev (je jedno jestli bude ze skla nebo PET)
  • Několik železných tenkých trubiček (něco jako brčka akorád, že z kovu)
  • Něco, z čeho se dá udělat kotel (např. alobal)
  • Voda

  • Návod
         Na začátek vezmem prázdnou láhev. Do víčka se udělají dvě díry. Tudy se prostrčí dvě trubičky. Jedna musí být rovná, protože na ní bude kotel a tu druhou musíme zahnout, protože bude sloužit k tahání kouře z dýmky do Vašich úst. Ta rovná trubička musí být dlouhá až skoro na dno láhve a ta zahnutá jen kousek pod víčko. Víčko s trubičkami by mělo těsnit (tj. nepropouštět žádný venkovní vzduch). Nějak zmuchláme alobal a nandáme na rovnou trubičku. Do alobalu uděláme pár dírek ve spodní části. Ty dírky musí navazovat na trubičku. Pak nalijeme vodu do láhve a zavíčkujeme. Láhev by vodou měla být naplněna asi tak do třičtvrtě jejího objemu. Delší trubička musí být ponořena pod vodou. K té zahnuté by v žádném případě voda neměla sahat.
         Hotovo a může se začít hulit.