FAKTA A ZAJÍMAVOSTI


Metody záchytu THC v biologických materiálech
     Poločas vylučování THC (a jeho metabolitů) je 10-40 hodin. U nechronických (příležitostných) kuřáků konopí je droga prokazatelná v moči 2-8 dní, u chronických kuřáků 14-42 dní po poslední dávce.
     Orientační skupinový záchyt kanabinoidů lze provést pomocí řady imunochemických metod. Důležitá je jejich specificita a koncentrační mez záchytu. Specificita zákonitě klesá s posunem meze záchytu k nižším hodnotám. Komerční metody nabízejí sety s odečítací hranicí 100-20 ng/ml moči. U těchto testů se většinou jedná o kompetitivní stanovení. Tyto metabolity jsou relativně velmi malé molekuly a jejich přímá reakce s protilátkou není dostatečně spolehlivá. V těchto testech je ve sběrné zóně již připraven komplex protilátka-drogový metabolit, přičemž upravený drogový metabolit v této vazbě je barevně značen. Pokud jsou ve vzorku přítomny drogové metabolity (zde pochopitelně neznačené a nebarevné), vytlačují z komplexu své "značené kolegy", a vzniká tak barevný komplex. Hlavní výhodou těchto testů je cena (okolo 60Kč).
     Pokud je potřeba efektivně odhalit kuřáka po jedné marihuanové cigaretě nebo uplynula-li delší doba od dávky, je nutné mít k dispozici metodu indikující přítomnost nízkých koncentrací, nejlépe s hraniční hodnotou 20 (zde bych jen podotkl, že cena těchto setů je poměrně vysoká). Potvrzující metody na bázi tenkovrstevné chromatografie lze uplatnit, pokud v předběžném screeningovém testu byly indikovány masivní koncentrace (kolem 100 ng/ml). V ostatních případech je metodou volby plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií. THC je v biologických vzorcích poměrně stálý, jsou-li uloženy ve skle alespoň při -20 °C. Skladování v plastikových kontejnerech při laboratorní teplotě způsobuje velké ztráty.





Konopí jako léčivá bylina z historického hlediska
     Konopí indické je také velmi důležitou léčivou rostlinou. Bylo užíváno již v dávné minulosti, nebol první zmínky o jeho terapeutickém využití jsou z období vlády bájného čínského císaře Šen-nun­ga (2737-2697 př.n.l.), kopie jeho prací pocházejí z mnohem pozdější doby. Byl i vynikajícím léčitelem a pravděpodobně také autorem nejstaršího čínského herbáře. Konopí předepisoval při léčení malárie, zácpy, revmatických bolestí a ženských nemocí. Později se víno s konopnou pryskyřicí doporučovalo jako anestetikum při operacích. Čínský lékař Chua Tchuo, který žil na přelomu 2. a 3. století našeho letopočtu, prováděl chirurgické zákroky, při nichž pacienty uspával vínem s vyluhovaným konopím.
     Ve velké oblibě je konopí v indické ájurvédě, a to jako prostředek oživující mysl, snižující horečku a léčící nespavost, úplavici a malomocenství. Podporuje rovněž trávení a reguluje vyměšování žluči, léčí bolesti hlavy, pohlavní choroby, černý kašel a tuberkulózu. Podle indické Šustruty léčí konopí malomocenství, zvyšuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a zkrášluje hlas.
     V některých oblastech Afriky se používá konopí také při malárii, horečkách, úplavici a sněti. Jinde se zase pokládá za účinný prostředek na zmírnění porodních bolestí, ale doporučuje se i při hadím uštknutí.
     O léčivých účincích této rostliny se v Evropě poprvé zmiňují Dioskorides a Plinius, kteří ji považují za účinnou při léčbě mnoha nemocí. Dioskorides však upozorňoval na skutečnost, že jeho užívání způsobuje impotenci. Na pravou míru to uvedl teprve Galenos, který uvádí, že teprve nemírné požívání zeslabuje pohlavní schopnost. V Evropě se po staletí konopí doporučovalo v lidovém léčitelství k léčení astmatu, kašle, epilepsie, poruch spánku, při bolesti a křečích; zevně potom na rány a kožní infekce.


Konopí jako léčivá bylina z hlediska moderní medicíny
     Droga, získaná usušením samičích květenství, byla dříve používána v humánní medicíně i ve zvěrolékařství pod názvem Cannabis indicae. Podle četných lékopisů byly zhotovovány různé přípravky ve formě extraktů, tinktur a mastí. Tyto přípravky byly používány k vnitřním i zevním aplikacím jako sedativa či přípravky navozující spánek, nebo jako masti k léčení a tišení neurologických, případně revmatických bolestí. Droga se používala i k výrobě antiastmatických cigaret, což údajně přispělo do určité míry k jejímu zneužití a následnému stažení z oficiální medicíny. Nicméně dnes se k jejímu používání, pod náporem nově zjištěných skutečností, medicína opět vrací.

Zde jsou některé příklady využití konopí v medicíně
Glaukom
     Zelený oční zákal, nebo-li glaukom, je onemocnění, při kterém se zvyšuje nitrooční tlak, což může způsobit poškození zraku až úplnou slepotu. Glaukomem jsou v současnosti postiženy asi 2 - 4% dospělé populace. Toto onemocnění představuje vůbec nejčastější příčinu oslepnutí.
     Inhalace marihuany nebo i.v. či p.o. podání THC v dávkách od 10 do 20 mg sníží nitooční tlak v průměru o 25 a 30%, v některých případech až o 50%. Účinek trvá poměrně krátce, jen 4 a 6 hodin. Podstata účinku je neznámá. Není bez zajímavosti, že snížení nitroočního tlaku bylo zaznamenáno jen u pacientů, kteří neměli předchozí zkušenosti s konzumací marihuany. Ve skupině chronických kuřáků byl efekt velmi malý nebo žádný.


Nauzea (nevolnost), nechutenství, zvracení, kachexie a anorexie
     Nevolnost a nechutenství jsou dva z nejobtížnějších projevů AIDS, zároveň se vyskytují i u nemocných rakovinou jako nežádoucí účinek chemoterapie.
     Marihuana potlačuje nauzeu i nechutenství, člověk po ní dostane chuť na jídlo. Díky tomu je pacient schopný přijímat živiny, tolik potřebné pro život. Z malého počtu kontrolovaných pokusů vyplynulo, že povzbuzení chuti k jídlu nastává při denních dávkách 5 až 10 mg THC, event. je možno příjem zvýšit na 20 mg/den. Při vyšších dávkách byl pozorován efekt opačný. 139 pacientů bylo zahrnuto v randomizované, dvojitě slepé studii, v níž byl sledován vliv THC na zvýšení chuti k jídlu, změny hmotnosti, snížení ataků nauzey a zvracení, ovlivnění nálady. Studie probíhala 6 týdnů, 72 pacientů dostávalo 2 x denně 2,5 mg THC, 67 pacientů placebo. Pacienti byli v pravidelných intervalech váženi. 38% pacientů v experimentální skupině cítilo zvýšenou chuť k jídlu (v kontrolní skupině 8%), u 22% došlo ke snížení nauzey oproti 4% ve skupině kontrolní. Ke zvýšení hmotnosti však nedošlo. Subjektivní zprávy udávají, že marihuana je obvykle lépe snášena než samotný THC. Úspěšnost marihuany při potlačení nevolnosti se podle lékařských výzkumů pohybuje okolo 80%.
     THC vykazuje i antiemetický efekt. Výrazné snížení nauzey a zvracení se dosáhne při relativně vysokých koncentracích THC v krvi (nad 10 ng.ml-1 plazmy), takže se poměrně často vyskytují nežádoucí, hlavně psychické, účinky.
     Marinol® (obsahující derivát THC dronabinol) byl schválen FDA pro léčbu anorexie a kachexie u pecientů s AIDS v roce 1992.


Rakovina
     Oblast léčebného využití marihuany při onemocnění rakovinou, v žádném případě nespočívá jen v potlačování nežádoucích účinků její terapie (ozařování, chemoterapie), ale má i své přímé použití. Marihuana podle posledních studií může přímo léčit některé druhy rakoviny. Vzhledem k tomu, že toto tvrzení je tak zajímavé, že jsem tomu původně ani nevěřil (do okamžiku kdy jsem četl o této studii), rozhodl jsem se zde uveřejnit celý článek "CANNABIS: Perspektivní protinádorový lék?" z lékařských novin Medicína.

Svalové křeče
     Švýcarský vědecký tým okolo Dr. Maja Maurer a Prof. Dr. Adolfa Dittricha prokázal, že marihuana působí zmírňujícím způsobem proti křečím, způsobeným centrálním nervovým systémem (svalové křeče, např. při skleróze multiplex nebo poškození míchy). Vlastní účinnou ltkou v tomto případě je kanabidiol, který působí antikonvulzivně a na rozdíl od THC nemá psychoaktivní a kardiovaskulární účinky. V USA již vyrábí firma Unimed preparát Marinol® (obsahující účinnou látku dronabinol) na ošetření svalových křečí právě při roztroušené skleróze.

Parkinconova choroba
     Kanabinoidy v kombinaci s L-dopou umožnily dlouhotrvající zlepšení a stabilizaci motorického stavu pacienta s Parkinsonovou nemocí, který žvýkal a polykal listy konopí (na rozdíl od ostatních subjektivních zpráv, kde se většinou konopné produkty inhalovaly). Jiný pacient, který byl léčen bez výrazného efektu různými preparáty, se rozhodl k léčbě přidat žvýkání jednoho listu (!) konopí denně. Po čtyřech měsících odezněla značná část příznaků (!!!)
     Není bez zajímavosti, že kanabinoidní receptory jsou v mozku lokalizovány v těsné blízkosti struktur zapojených v patogenezi Parkinsonovy choroby.


Roztroušená skleróza
     Sclerosis cerebrospinalis multiplex, roztroušená mozkomíšní skléróza (RS), je zánětlivé onemocnění autoagresivního charakteru, jehož podstatou je ložisková destrukce myelinu (obalů nervových buněk). Ataky trvají týdny až měsíce a remise (podmíněné regenerací axonů) jsou často neúplné, postupně dochází ke zhoršování stavu až invaliditě. Symptomy závisí na tom, která část CNS je zasažena. Není známa účinná léčba.
     U pacientů s RS či spinálním poškozením byl pozorován pozitivní efekt kanabinoidů na spasticitu a třes, také na zmírnění bolesti. Mechanizmus účinku kanabinoidů není jasný. Někteří vědci zastávají názor, že zmírnění symptomů je umožněno imunosupresivním působením THC. Na základě tohoto poznatku byla zkoumána schopnost THC potlačit experimentální autoimunitní encefalitidu (EAE), onemocnění, které je používáno jako laboratorní model roztroušené sklerózy u morčat. Pokud byla u morčat experimentálně vyvolána RS a bylo podáváno placebo, u všech se vyvinula těžká forma EAE a více něž 98% uhynulo. U morčat léčených THC se projevily jen mírné symptomy, jejich mozková tkáň byla méně zánětlivě změněna a více než 95% zůstalo naživu.


Crohnova choroba
     Morbus crohn, Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění trávícího traktu, které je prakticky nevyléčitelné, naopak často se rozšiřujicí do okolních úseků střeva. Její průběh je velmi nepříjemný, projevuje se bolestivými záchvaty, které pacienta dokáží zcela vyřadit z provozu. Nemoc propuká ve věku mezi 20 až 35 lety a v České republice jsou jí postiženi 2-3 pacienti ze 10.000 obyvatel.
     Existuje mnoho svědectví o tom, že užívání kanabisu snižuje bolesti a častost problémů při Crohnově nemoci a ulcerózních kolitidách. Tento účinek byl potvrzen v studii provedené kalifornskou lékařskou společností, přičemž u všech symptomů a znaků došlo u pacientů k výraznému zlepšení. Konopí zlepšilo jejich chuť k jídlu, ulevilo od bolesti, nevolnosti, zvracení, únavy, zvýšilo aktivitu pacientů a ulevilo od deprese. U pacientů užívajících konopí se upravila tělesná váha, snížil se denní počet stolic, záchvaty se dostavovaly méně častěji a s nižší intenzitou. Zároveň se u pacientů užívajících konopí snížil příjem léků klasické medicíny.
     Britští vědci zjistili, že kanabinoidní receptory jsou zapojeny do procesu regenerace poškozené střevní tkáně. Objevili přítomnost rcp. CB2 u nemocných, zatímco u zdravých se vyskytují jen rcp. CB1. Z tohoto usuzují, že mechanismus účinku je ve spuštění apoptózy (řízene smrti) poškozených buněk a potlačování excesívních reakcí imunitního systému, čímž působí proti zánětu.


Antiflogistké účinky konopí
     Podle některých zpráv má konopí i antiflogistické účinky (působí proti zánětům). Údajně je antiflogisticky více účinné než kyselina acetylsalicylová (Aspirin®).

Analgetické účinky konopí
     Marihuana působí i proti bolesti. V pokusech na zvířatech vykazovaly kanabinoidy zřetelné analgetické vlastnosti. Efektivní byly hlavně pro mírnění chronické bolesti, mohly by být použity v případech, kdy podávání standardních léčiv není dostačující. Po inhalaci marihuany dochází ke zvýšení prahu bolesti - u pacientů, kteří se dříve s marihuanou nesetkali, byl pozorován nárůst o 8%, u zkušenějších kuřáků dokonce o 16%. Mechanizmus analgetického působení kanabinoidů nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. V několika pracích se objevila domněnka, že by mohl být zprostředkován opioidními mí receptory. V Německu je od počátku roku 1998 na lékařský předpis lék Marinol® užívaný jako analgetikum. Slibné je také požívání THC v kombinaci s morfinem (při velmi silných bolestech), kdy se pomocí malé dávky THC zvýší účinnost morfinu až o 500%, což by v konečném důsledku mohlo vést ke snížení množství morfinu při dosažení stejného účinku.
     Vzhledem k poměrně širokému spektru analgeticky působících látek se asi kanabinoidy nastanou léčivy první volby, nicméně do budoucna by se mohly stát užitečnými pomocníky pro mírnění chronických bolestivých stavů.


Revmatismus
     Marihuana je při revmatismu, účinná pravě kvůli jejímu potlačování bolesti. Je tedy jen symptomatické léčivo, ale zato velice dobré.

Antioxidační a neuroprotektivní aktivita
     Existuje studie, která prokázala, že THC, kanabidiol a další kanabinoidy jsou účinné antioxidanty. Byl změřen jejich redoxní potenciál a schopnost odevzdat elektron byla srovnatelná s antioxidantem butylhydroxytoluenem. Kanabinoidy by tedy mohly být využity k prevenci a léčbě ischemických, neurodegenerativních a zánětlivých onemocnění a procesů spjatých se stárnutím, např. Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, infarktu myokardu, tromboembolických příhod, Crohnony nemoci, revmatoidní artritidy aj.. Vzhledem k absenci psychoaktivního působení by bylo výhodné podávání kanabidiolu.
     Na kulturách krysích kortikálních neuronů byl pozorován neuroprotektivní účinek kanabinoidů, předevšícm THC a kanabidiolu, který však není zprostředkován CB receptory. Mechanizmus není objasněn.


Spánek a relaxace
     Marihuana zklidňuje spánek a zlepšuje usínání. Naproti standardním hypnotikum (barbituráty, benzodiazepiny) nezkracuje marihuana R.E.M fáze spánku, takže lidé jsou doopravdy vyspalí, přičemž se nevystavují riziku řady orgánových poškození.

Stres
     Marihuana snižuje krevní tlak, rozšiřuje tepny a snižuje teplotu o 1-2°C, čímž údajně uvolňuje i stres.

Migréna
     Migréna je zachvatovitá bolest hlavy. Obvykle je doprovázená nevolností zvracením a psychickými příznaky. Pro terapii jsou používána běžná analgetika, látky ovlivňující metabolismus mozkových neurotransmiterů a cév.
     Důvodů, proč se zabývat možností využití kanabinoidů pro zvládnutí migrén je několik:
- konopí je pro léčbu a profylaxi migrény užíváno poměrně dlouho
- má určitý analgetický efekt
- zdá se, že ovlivní nociceptivní procesy v mozku a umožní interakci se serotoninovými receptory
- působí zároveň jako antiemetikum, což je výhodné
- problém návyku a poškození dýchacích cest by neměl být tak palčivý vzhledem k příležitostnému, intermitentnímu podání
- při kouření je nástup účinku velmi rychlý


Astma
     Studie charakterizující antiastmatické účinky THC se ve výsledcích značně rozcházejí.
     Některé studie ukázaly, že THC ve formě aerosolu působí bronchodilatačně jak u pacientů s astmatem, u zdravých osob a také v případech experimentálně vyvolaných spasmů průdušek u experimentálních zvířat. Vykouření jedné cigarety marihuany s obsahem 2 % THC nebo podání 15 mg THC p.o. vyvolalo bronchodilatační účinek ekvivalentní s běžnými bronchodilatancii, přičemž účinek trval asi dvě hodiny.
     V jiných studiích byla naopak po podání THC ve formě aerosolu u astmatiků vyvolána silná bronchokonstrikce a kašel, což je překvapující a odporuje předešlým poznatkům. Bronchokonstrikce byla pozorována i po podání THC p.o. nebo po inhalaci marihuanového kouře.
     Vzhledem k velké šíři dostupných a efektivních antiastmatik a riziku zmíněného paradoxního bronchospasmu se THC zřejmě nestane vhodnou látkou pro tuto indikaci. Kouření čehokoli je navíc u astmatiků kontraindikováno.


Antibiotické, antibakteriální a dezinfekční účinky
     Již od roku 1955 je světu známa československá studie ze které vyplívá, že jakákoliv infekce, která se dá léčit tetramycinem se dá minimálně ze stejným účinkem léčit i pomocí kanabisových derivátů. Mikrobiolog Gerald Lancs z University of South Florida objevil roku 1990, že marihuana ničí virus Herpes.

Léčba alkoholismu a dalších látkových závislostí
     Již od roku 1971 jsou produkty z konopí experimentálně testovány jako léky proti alkoholismu, heroinové a amphetaminové závislosti.




Účinky dlouhodobého užívání na psychiku
     Podobně jako u jiných návykových látek vede také dlouhodobé zneužívání drog z konopí k celkovému chátrání organismu. Jeho projevem je tělesná sešlost a morální defekty spojené se změnou povahových vlastností, především psychickým návykem a ztrátou motivace. Tyto příznaky mají pouze malou intenzitu, nicméně bývají patrné.
     Psychická závislost není nikterak silná, jedná se především o nutkání požít drogu a zažít "znovu" tento stav, přičemž síla nutkání je srovnatelná s chutí na čokoládu. Této závislosti se lze většinou snadno zbavit. Fyzická závislost zde neexistuje (narozdíl od legálního tabáku na který existuje u 60-70% kuřáků). Není bez zajímavosti, že z těch, kdo v adolescenci užívají pravidelně marihuanu, je pravidelnými konzumenty ve 30-40 letech pouze 20 % (jen pro srovnání u alkoholu to je 90 %).
     Mezi vědci se dokonce často vyskytují názory, že vliv marihuany na psychickou deterioraci není v žádné solidně založené studii dokázán. Konopí sice může vést k závislosti, ale také v mnoha případech nemusí. Ve Spolkové republice Německo byla provedena studie u 1 458 lidí (z toho 60 % s vyšším vzděláním, 50 % studentů), u kterých se ukázalo, že problémy jsou dány nejenom marihuanou, ale současným abúzem opiátů (20 %), alkoholu (100 %) a tabáku (téměř 100 %). Podrobný rozbor ukázal, že u konopí co do počtu užití konzumace neroste s časem (s věkem). Dokonce s věkem nestoupá ani počet zdravotních komplikací.
     Epidemiologické studie ukazují, že konopí je v podstatě méně škodlivé než alkohol a tabák a že pověsti o zvýšeném riziku přechodu na tvrdé drogy u kuřáků marihuany nejsou podloženy žádnými seriózně zpracovanými daty.


Účinky dlouhodobého užívání na plíce
     Jeden joint (cigareta marihuany) obsahuje asi tolik dehtu jako 2-3 tabákové cigarety. Toto číslo nevypadá nijak hrozivě, představíme-li si množství, které zkonzumuje kuřák marihuany ve srovnání s kuřákem cigaret (20-30 cigaret dnes za den zvládne kde kdo, v tomto ohledu adekvátní množství 10 jointů téměř nikdo). Problém nastává, uvědomíme-li si, že způsob kouření cigaret a jointů je absolutně odlišný. Kouř z marihuany si kuřák ponechává v plicích delší dobu, vtahuje hlouběji do plic a obdobně - tudíž si plíce poškozuje více (princip poškození stejný jako u tabáku). Některé studie z poslední doby uvádějí poměr škodlivosti (na plíce) - 1 joint = 9 cigaret. Doporučuji podívat se na studii Srovnání tabákového a konopného kouře.
     A co že tedy dělá kouření konopí plicím konkrétně? Dráždivé plyny vznikající při spalování způsobují kuřácký kašel a chronickou bronchiolitidu (zánět průdušinek), bronchitidu (zánět průdušek) až plicní emfyzém (rozedmu plic = úbytek funkční tkáně za vzniku dutin - povšimněte si někdy, jak mají někteří kuřáci "obrovské plíce", avšak i při menších fyzických výkonech se zadýchají). Dále některé složky kouře tlumí pohyb řasinkového epitelu (to vede k hromadění hlenu v plicích - napomáhá zánětu). Navíc zde působí i přímo samotný horký vzduch. Trvalý zánět sliznice respiračního traktu sám o sobě představuje riziko karcinomu.
     Zájem o své zdraví vede kuřáky marihuany k pořizování tzv. vapolizérů - tj. zařízení které z rostlinného materiálu odpaří víceméně jen THC a značně tak uleví konzumentovým plicím.


Účinky dlouhodobého užívání na spermie
     Kanabinoidní receptory obsahují i lidské spermie. Endogenní ligandy mohou aktivací těchto receptorů ovlivnit vlastnosti a funkce spermií a je tedy možné předpokládat, že kouření marihuany a podání THC by mohlo mít vliv na reprodukční funkce. Negativní vliv kanabinoidů na spermatozoa ("zárodečné buňky spermií") byl dokázán. Z publikovaných prací vyplývá, že některé druhy neplodnosti by snad mohly být způsobeny defekty kanabinoidních receptorů. Ve vztahu kanabinoidů a reprodukčního systému je však ještě mnoho nedořešených otázek.

Účinky dlouhodobého užívání na plod
     Jako i jiné psychoaktivní látky prochází kanabinoidy placentou, placentární přenos je nejvyšší na počátku těhotenství a snižuje se s pokračujícím těhotenstvím.
     Prací, zabývající se otázkou, jak může příjem marihuany v těhotenství ovlivnit vývoj a růst plodu, je poměrně velké množství. Velmi zajímavé jsou výsledky studie, jíž se zúčastnilo 1226 mladých těhotných žen. Údaje o konzumaci marihuany byly získávány na základě dotazníků. U některých žen byla odebrána moč a stanovena hladina kanabinoidů. Děti byly po porodu prohlédnuty pediatrem. U žen s pozitivními testy byl pozorován nižší přírůstek hmostnosti oproti ženám, co marihuanu neužívaly (14:15,5 kg). Z výsledků pokusu vyplývá, že kouření marihuany během těhotenství koreluje s porodní váhou, délkou a obvodem hlavy a nekoreluje s výskytem anomálií u novorozence. Sledování dětí v delším časovém odstupu po narození ukázalo, že ve 4 letech a později měly "marihuanové děti" nižší vyjadřovací schopnost, představivost, schopnost koncentrace. Také jevily vyšší impulzivitu, hyperaktivitu a kriminalitu. Pro objektivní posouzení vlivu kanabinoidů na reprodukční funkce je však třeba provést další studie.


Vliv dlouhodobého užívání na vznik schizofrenie
     Otázka používání a zneužívání konopí u schizofreniků zaujala mnohé výzkumníky. Ve srovnání se zdravou populací a se skupinami pacientů s jiným psychickým onemocněním je kouření marihuany mezi schizofreniky (především mladšími čtyřiceti let) rozšířenější. U schizofreniků je obecně pozorována zřetelně zvýšená konzumace většího počtu drog - alkoholu, nikotinu, kokainu, opiátů.
     Z pozorování téměř 45000 lidí vyplynul poznatek, že kouření marihuany zvyšuje riziko hospitalizace se schizofrenií. Autoři studií předpokládají, že obsahové látky konopí mohou působit jako "stresory" schopné uspíšit klinické projevy onemocnění. První příznaky schizofrenie se u pravidelných konzumentů konopí projeví o 4,7 roku dříve, než u jedinců, kteří se marihuaně vyhýbají. Na druhé straně se ale v posledních třiceti letech nezvýšila incidence onemocnění tak, jak by to odpovídalo boomu používání konopí. Autoři se shodují v názoru, že kouření marihuany může přispět k rychlejší manifestaci choroby u predisponovaných jedinců (u kterých by se choroba tak jako tak po určité době projevila), aniž by to mělo vliv na vyvolání choroby de novo v ostatních případech.





Účinky na zvířata
     Je zajímavé, že účinky popsané u lidí byly pozorovány i u zvířat, z nichž zvláště vnímaví jsou psi a kočky. Jejich reakci na drogu prozrazuje zejména jejich chování ve spánku, ve kterém zřejmě dominují příjemné sny. Po procitnutí u nich tyto sny přecházejí v pozorovatelné zrakové halucinace, což se projevuje velmi atypickým chováním.




Další využití konopí
     V této části se budu zabývat racionálním využitím konopí (Cannabis sativa) v jiném než medicínském použití. Mám radost, že konopí se postupně vrací na výsluní, alespoň v technických oborech. Snad se takto časem změní postoj jeho odpůrců, a časem se prosadí i racionální medicínské využití, které je doposud vlivem lživých kampaní (a nezájmem o skutečně vědecké výzkumy) potlačováno. (Nebavíme se zde o konopí jako o droze!). V této části vám nabízím ukázku bohatého technického (a zároveň ekologického!) využití konopí.
    Současný stav v pěstování konopí je značně nevyrovnaný, i když návrat konopí se stává skutečností. Například pěstování konopí v Německu bylo znovu povoleno v roce 1996 a dnes se zde pěstuje na ploše asi 21000 hektarů, ještě větší plochy v rámci Evropské unie jsou v Rakousku (cca 22000 ha). Pěstuje se také v Nizozemsku, Velké Británii a Španělsku a od roku 1998 rovněž v Itálii a Dánsku. Tradičně velké plochy jsou v Polsku, Maďarsku, zemích bývalého Sovětského svazu, Indii, Číně a v dalších státech. V současné době se tak konopí opět stává významnou plodinou.


Potravina
     Konopí je také dobrou potravinářskou plodinou. Semena (obsahující konopný olej) mají zastoupení všech esenciálních aminokyselin (včetně 8 aminokyselin, které si lidské tělo nedovede vyrobit) a nenasycených mastných kyselin srovnatelné se sójou. Konopné bílkoviny jsou navíc ve formě a v přibližně stejných proporcích v jakých se vyskytují v lidské krevní plazmě. Hrst konopných semen dokáže pokrýt potřebu proteinů a mastných kyselin dospělého člověka na jeden den. Z listu a květu lze připravovat nápoje (čaj, pivo, víno a destiláty) a jídla na stovky způsobů. Z konopných semínek se dnes vyrábí mnoho potravin jako například mouka, pečivo, neživočišné mléko,sýr a pomazánky, müsli tyčinky, těstoviny, ingredience do salátů, stejně jako jedlý olej a margarín.

Kosmetika
     Olej se hodí pro kosmetiku, neboť má obdobné účinky na pokožku těla a vlasy jako olej z avokáda, mandlí nebo jojoby a dokonce zvyšuje příznivé účinky jiných látek. Přípravky z konopí udržují pleť vláčnou a hladkou a činí vlasy pevné a lesklé. Vyrábí se z něj řada kosmetických produktů (masážní oleje, šampony, krémy, masti a balzámy, čistící pleťové vody a krémy, parfémy, tělová mýdla...). Vyznačuje se výbornou roztíratelností. Přípravky osobní hygieny, obsahující olej z konopných semen, pomáhají udržovat lidskou pleť vláčnou a hladkou, vlasy pak lesklé a pevné. Přítomná nenasycená kyselina gamalinolenová (až 73% za studena lisovaného konopného oleje) chrání pokožku před vysoušením, předčasnou tvorbou vrásek a před silným slunečním zářením, navíc napomáhá při léčbě lupénky, ekzému, lupů a dalších kožních onemocnění.

Krmivo pro zvířata
     Konopná semena, známá jako "ptačí zob" či "semenec" odjakživa slouží jako krmivo pro zejména exotické ptactvo. Ptáci krmení konopnými semeny se údajně dožívají o 20% vyššího věku než průměrní jedinci. Slepice, kterým byla do potravy přidávána konopná semena, kladly větší vejce a na živiny bohatší vejce.

Podestýlka pro zvířata
     Jako podestýlka se konopí i v Evropě používá několik staletí. Vysoký obsah celulózy způsobuje, že je vysoce savé (podobně jako sláma). Díky této vlastnosti je chovateli ceněné a hojně využívané hlavně ve stájích pro koně, ale i pro další zemědělská zvířata.

Zdroj paliva a energie
     Stonky konopí stejně jako kukuřice, cukrová třtina a stromy, obsahují dřevitou část - rostlinnou buničinu, vhodnou po výrobu biomasových paliv, benzinu, dřevěného uhlí. Vytvořená biomasa dosahuje hodnot 50-60 tun zelené (což je až 10 tun suché) hmoty z hektaru. Je z ní možno získat až 190 GJ energie, což znamená, že je dvakrát výhřevnější než hnědé uhlí při nižším obsahu popelovin. Celulózu a hemicelulózu ve dřeni lze přeměnit na alkoholová paliva (dále i na metanol, etanol a plynný metan). Také olej ze semen lze zpracovat na motorové palivo (k vytápění, na vaření, páleni v lampách, k pohonu motoru). Tato paliva mají téměř nulový obsah síry a znečisťujících látek, které jsou jinak běžné v ropě a tak při jejich spalování není poškozováno životní prostředí.

Papír
     Jako průmyslová surovina se konopí uplatňuje hlavně při výrobě papíru, který lze v tomto případě vyrábět ekologickou cestou a zároveň tak omezit likvidaci lesů. Pro srovnání: jeden hektar konopí poskytuje stejně vláknin jako čtyři hektary lesa, k tomu ale ještě musíte přičíst jak dlouho roste konopí a jak dlouho roste les. Orientace na výrobu papíru z tohoto zdroje by zamezila hrozivému kácení lesů a následnému poškozování životního prostředí. Z konopí lze vyrábět různé druhy papíru a kartonu, které disponují lepšími vlastnostmi než papíry dřevité. Vynikají zejména svou trvanlivostí a odolností. Papír je přirozeně pružný a částečně odolný vůči vlhku.

Textilie
     Konopné tkaniny jsou odolné vůči horku, výborně sají vlhkost, zadržují 95-100 % UV záření, jsou značně pevné a pružné, ale také odolné vůči hnilobě, proto se využívá hlavně k výrobě tkanin, které jsou vystaveny účinku povětrnostních vlivů a vody. Jde především o krycí plachty, hadice, koberce, stanové dílce, provazy, lana apod. Z dlouhých pružných vláken konopí je však možné utkat také látku tenčí a přitom pevnější než z bavlny, a podobnou spíše látkám ze lnu nebo surovému hedvábí (spodní prádlo, kapesníky). Z tohoto důvodu již s konopnými textiliemi řada světových oděvních salonů pracuje. Na oděvy z konopí nevzniká alergie (narozdíl od syntetických hmot). Z konopných tkanin se vyrábí i obuv a vlákno je přidáváno do směsí s dalšími tkaninami (s bavlnou, hedvábím , lnem...) Vznikají i průmyslové textilie a oděvy, které lze bez problémů prát v automatických pračkách a sušit v sušičkách.
     Konopí je značně výhodnější oproti bavlně. Konopné vlákno je dlouhé přes 4m, přičemž je nepoměrně pevnější (asi 8x) a trvanlivější (asi 4x) než vlákno bavlny, jejíž vlákno je dlouhé pouhé 2cm. Navíc tkaniny z konopí mají přirozený lesk a jsou teplejší a více vstřebávající. Jsou tak vhodné pro výrobu ručníků, plen a oblečení pro kojence. Bavlna však má oproti konopí ještě další velkou nevýhodu. Bavlna totiž spotřebuje obrovské množství pesticidů (26% celosvětové produkce pesticidů!!!), zatím co konopí se nemusí nijak zvlášť ošetřovat.
     O výrobě vysoce odolných konopných lan a plachet ví snad každý. Když Japonci za druhé světové války odřízli Američanům cesty po kterých dováželi konopí, Američané okamžitě obrátili a z proklínané "ďáblovi" rostliny se stala nutná potřeba a ihned se rozjela kampaň "Konopím k vítězství". Tady názorně vidíte důležitost konopí.


Barvy a laky, tensidy
     Konopné semeno obsahuje až 35 % oleje, který slouží k výrobě laků a fermeží. Konopný olej se přidával do nátěru k urychleni schnutí, lakovalo se jím dřevo. Používal se i k přípravě tiskařských barev, a i dnes se z něj vyrábějí netoxická barviva.
     Z oleje lze rovněž získat tensidy, což jsou aktivní látky snižující povrchové napětí, které se používají při praní. Nejsou však stálé, do týdne se zcela rozkládají.


Plasty
     Konopím lze nahradit umělé hmoty, případně je však lze z konopí i vyrobit. Cokoliv, co se vyrábí z uhlovodíků obsažených v ropě se totiž dá vyrobit i z uhlovodíků, obsažených v zemědělských plodinách. Dokladem takovéhoto využití může být například i automobil, který v roce 1937 sestrojil Henry Ford ze 70% z plastické hmoty z konopných polymerů a poháněl jej energií získanou z (konopné) biomasy. Ve stejném roce však bohužel vstoupily v platnost restriktivní daňová opatření, která jednou provždy skoncovala s pěstováním konopí na území USA. Recyklovatelné plasty na bázi konopí jsou v přírodě snadno rozložitelné. Krátká vlákna můžeme zpracovat na celofánový obalový materiál nebo z nich vyrábět jednorázové nádobí na jedno použití, které nahradí polystyrén a v přírodě se volně rozloží.

Stavebnictví
     Rostlina je vynikající alternativou dřeva pro stavební materiály (od stavebního řeziva po překližku a dřevotřísku), které navíc dřevo svými vlastnostmi v ledačem předčí. Z konopného vlákna jdou zhotovit desky "sendvičového typu, které jsou několikrát pružnější a pevnější než jejich dřevěné protějšky. Rozdrcené konopné stonky se používají jako stavební nebo izolační materiál. Konopná vlákna se již využívají jako náhrada skelné vaty. Vlákna ošetřená ohnivzdornou látkou se jednoduše nastříkají mezi stěny. Narozdíl od izolace ze skelné vaty však tato izolace nedráždí plíce ani pokožku.
     Francouzská společnost Isochanvre si dokonce nechala patentovat stejnojmenný materiál z konopí, sloužící jako náhražka betonu. Tento materiál se vyrábí zvápněním a slisováním konopných stonků, přičemž je stejně pevný jako beton, ale sedmkrát lehčí a pružnější, takže lépe odolává přírodním podmínkám a také lépe izoluje. V Evropě je již z tohoto materiálu postaveno několik stovek domů.


Vliv na půdu
     Ještě něco málo k vlivu konopí na půdu. Konopí je rostlinou nenáročnou jak na půdu, tak na hnojení. Jeho kořeny rostou poměrně rychle (1cm/den), toho se využívalo při zúrodňování blátivé půdy. Konopí vykazuje i silné protierozivní účinky (zabraňuje odplavování úrodné půdy).
     Konopí svými kořeny vytahuje z půdy těžké kovy a ukládá je ve stonku. Během několika sezón dokáže konopí doslova vyčistit kontaminovanou půdu. Stonky se poté dají použít na výrobu lepenky, papíru, izolace, plastických polymerů, prostě čehokoliv, pokud se při tom nebudou spalovat.





     Konopný průmysl patří mezi nejstarší průmyslová odvětví na naší planetě. Nejstarší památka lidského průmyslu je kousek konopné látky a sahá přibližně do doby 8 000 př.n.l.

     Prezidenti Washington a Jefferson podporovali pěstování konopí. Američané se legálně zavázali pěstovat konopí během koloniálního údobí a rané republiky. Federální vláda subvencovala konopí během druhé světové války a američtí farmáři pěstovali kolem milionu akrů konopí jako část tohoto programu.

     Konopné semeno je daleko více výživné než sójové boby, obsahuje více základních mastných kyselin než jakýkoliv jiný zdroj, je druhé za sójovými boby pouze v obsahu proteinu (ale je lépe stravitelné lidmi), obsahuje mnoho vitamínu B, a obsahuje 35% potravinové vlákniny. Konopné semeno neobsahuje THC.

     Kůra konopného stonku obsahuje lýkové vlákno, které patří mezi nejdelší přírodní měkká vlákna a je také bohaté na buničinu. Konopný stonek neobsahuje žádné THC. Konopné vlákno je delší, silnější, více pohlcující vodu a více izolační než bavlněné vlákno.

     Konopí jako producent paliva z biomasy vyžaduje nejmenší specializované pěstitelské a zpracovatelské procedury všech konopných produktů. Uhlovodíky v konopí mohou být zpracovány do širokého okruhu energetických zdrojů, od palivových tablet ke kapalným palivům a plynu. Vývoj bio pohonných hmot by mohl významně snížit naši spotřebu fosilních paliv a atomové energie.

     Konopí roste dobře i bez přípravku proti plevelům, protiplísňových přípravků, nebo pesticidů. Téměř polovina průmyslových hnojiv užívaných na plodinách je aplikována na bavlnu.

     Konopí produkuje více drtě na 1ha než dřevo a může být použito pro všechny jakosti papíru. Průmyslová výroba konopného papíru může snížit zamoření odpadové vody. Nízký obsah ligninu v konopí srazí spotřebu kyselin použitých v pasírování, jeho smetanová barva je vhodnější k bělení. Menší bělení má za následek méně dioxinů a méně chemických vedlejších produktů.

     Papír z konopného vlákna odolává rozkládání, a nežloutne s věkem, pokud je užívaný postup bez kyselin. Byl nalezen konopí papír více než 1 500 let starý. Může být také recyklován vícekrát.

     Původní koncept americké ústavy byl psán na konopném papíře.

     Ekologicky přátelské konopí může nahradit většinu jedovatých petrochemických produktů. Je prováděn výzkum o použití konopí ve výrobě plastových výrobků schopných rozkladu, zde je jen zlomek možností - celofán založený na rostlinném základu, recyklovaný plast smíchaný s konopím a pryskyřice vyrobené z oleje.

     Konopná deska vyrobená Washingtonskou státní univerzitou byla shledána dvakrát tak odolnou než dřevěná deska.

     První americká vlajka byla zhotovená z konopné látky.

     Konopí je přirozeně odolné škůdcům a nevyžaduje během růstu použití pesticidů.

     Od zákazu produkce konopí se bavlna stala textilním vláknem číslo 1. Každým rokem jsou celosvětově při pěstování bavlny používány stovky tisíc tun pesticidů, znečišťující zemi a vzduch, vypařují se, tečou do řek, jezer a zásobáren pitné vody.

     Konopí se používá jako textilní vlákno na vše od spodního prádla k džínám a botám.

     První džíny Levi Strauss' byly z konopí.

     Konopí může být použito k výrobě desek (heraklit), izolace pro domy a kanceláře, papíru všeho druhu, lepenky, koberců a lan. Může být použito s dalšími přírodními látkami k výrobě cementu, štukatury a malty, olejových barev, inkoustů, paliv, tmelu, a brusných past. Konopí se užívá jako základ pro salátový olej a margarín. Konopná semena mohou být rozemleta do mouky jako jakékoliv jiné obilí.

     Konopí je mnohamiliardový průmysl.

     Úroveň THC v průmyslovém konopí je příliš nízká k vytvoření psychoaktivní reakce.