CRACK


  


C17H21NO4

     Crack je slangový název pro hydrochlorid kokainu, který je při výrobě cracku přeměněn zpět na tzv. "volnou bázi". Nejedná se tedy o novou drogu, ale o látku, která vzniká tepelnou úpravou hydrochloridu kokainu s jedlou sodou a éterem, méně často čpavkem. Název údajně pochází z praskavého zvuku, který vzniká při zahřívání cracku při jeho kouření. Je prodáván ve formě bělavých krystalků.

Aplikace
     Crack se nešňupe jako kokain, ale bývá kouřen ve zvláštních dýmkách či cigaretách ve směsi s tabákem nebo marihuanou. Je rovněž možné inhalovat kouř, který vzniká spalováním kousku cracku na pocínované fólii.

Účinky
     Aktivním principem cracku je kokain. Crack absorbovaný plícemi působí na CNS (centrální nervový systém) podobně jako kokain. Mechanizmus jeho působení na mozkovou tkáň není přesně znám: pravděpodobně blokuje absorpci noradrenalinu presynaptickými zakončeními neuronů. Užívání volné báze je nejrychlejší způsob jak dostat do mozku značné množství kokainu. Kouř je absorbován v kapilárním řečišti plic a dostává se do mozku během 4-6 sekund po inhalaci. Účinek cracku dosahuje vrcholu během prvních 30-60 minut po požití a v průběhu další hodiny mizí. Stav intenzivní euforie trvá 5-10 minut. Hlavním problémem jeho užívání je vysoké nebezpečí předávkování, protože je těžké odhadnout množství aktivních látek v často "řezaném" množství.

Návyk
     Příznačným a velice nebezpečným rysem cracku je jeho vysoká návykovost. Ve velice krátké době, často po necelých dvou měsících vyvolává silnou fyzickou závislost. Oběti cracku trpí v pokročilejším stádiu přeludy a halucinacemi a vážně se zhoršuje jejich fyzický stav.